Ahoj!
Rád bych se s Vámi podělil o svoji víkendovou zkušenost s octováním.

Ačkoliv nízká oblačnost nevypadala na výsledky práškování, rozhodl jsem se zkusit štěstí a vyvařil jsem trochu octa. Výsledek se podle předpokladu žádný nedostavil a já přemýšlel co dál, když je venku tak hnusně. Pak mne napadlo, jestli se při projití varem nemůže ocet nějak trochu chemicky měnit a že by chtělo zkusit získat octovou „páru“ studenou cestou. Vzhledem k neustálému dešti odpařování nepřicházelo v úvahu, ale napadlo mne naplnit octem domácí zvlhčovačku vzduchu. Tu jsem pak umístil na otevřený balkón, zakryl proti dešti zhora a pustil naplno. Svůj omyl jsem poznal již po pár minutách. Vzhledem k nízkému tlaku vzduchu a zcela chybějícím vzestupným prodům se má octová mlha valila z balkónu přímo dolů a dále byla unášena přes zahradu do polí. Jakékoliv ovlivnění oblačnosti tak nepřipadalo v úvahu. No nic, třeba někdy příště... A protože nádoba ve zvlhčovačce byla plná (cca 1,6 litru) a doma by to po octu asi smrdělo trochu moc, říkal jsem si, že to nechám jet a zvlhčovačka se alespoň trochu pročistí od vodního kamene...

Po zhruba hodině jsem vyhlédl z okna a zaujalo mne nezvykle velké množství ptáků na naší zahradě. Jednalo se převážně o vrabce, pěnkavy a sýkorky. Ptáci poskakovali po trávě, neustále něco zobali a ani když jsme s dětmi vyšli na terasu, neměli se k odletu. Chvili jsme je pozorovali a mne to doslova udeřilo do nosu - ocet! Vyběhl jsem do patra na balkón. Zvlhčovačka jela na plno a vítr unášel vzniklou páru přímo nad naši zahradu, v té době plnou ptáků (30, možná i více). Naopak u sousedů proti větru nebyl na trávníku ani vrabec a s postupným vzdalováním od naší zahrady ubývalo ptáků i na navazujícím poli. Zhruba ve vzdálenosti 150 – 200 metrů pak začalo být opět prázdno.

Protože v té době si dal déšť zrovna přestávku, vyrazil jsem se na zahradu podívat co tam ti ptáci hledají – trávník jsme nedosévali, takže nebylo co by zobali. S údivem jsem zjistil, že se trávník přímo hemží různými broučky, mravenci, žížalami a jinou havětí. Co naopak zcela chybělo, byli již téměř všudypřítomní oranžoví slimáci (španělští). Když začalo pršet, ptáci sice odlétli, ale v přestávkách mezi deštěm se vždy velmi rychle vrátili. Pak už ani nezobali, jen byli u nás na zahradě, poskakovali a brebentili. Ptáci, kteří jsou normálně mimořádně plašší se chovali mnohem klidněji – neříkám, že jsme mezi nimi mohli chodit, ale bez problémů se nechali pozorovat z terasy a teprve když jsme se přiblížili na několik málo metrů, popolétli o kousek dál. Dokonce i kočka, která normálně při pohledu na ptáky začne metat kozelce, jen tak ležela a více méně nereagovala. Odpoledne si pak manželka všimla, že nám zcela bez důvodu přestali útočit na kuchyň mravenci, kteří k nám jinak lezou ze zahrady od časného jara do pozdního podzimu.

V neděli jsem již neoctoval a vše se vrátilo do starých kolejí. Drobná havěť z trávy nikde, ptáci nikde, mravenci v kuchyni a oranžoví slimáci v jahodách. Skoro mi to přišlo, jak kdyby ocet zneutralizoval chemtrails a navodil na naší zahradě úplně jiné klima, v kterém se všechna zvířata chovala tak nějak mírumilovněji.

Chtěl bych se zeptat, zda jste nepozoroval někdy někdy něco podobného. Je mi jasné, že pokud se ocet vaří, stoupá pára vzhůru a dění na zemi moc neovlivní, ale třeba...

Díky.